Vědomá firma vedená srdcem

​Ztráty a nálezy

Jen ty jsi čekala na to, jak být sama sebou.
Jen ty jsi čekala, kdo vezme tě do náruče a bude tě nosit a bavit jako dítě zrozené ze světla.
Jen ty jsi čekala, že se bude s tebou jenom smát a hladit tě po vlasech.
Jen ty jsi čekala, že zadrží tmu, aby se nedotkla tvého srdce.
Jen ty jsi čekala, že zachrání tě princ nebo tisíce děvčátek.
Jen ty jsi čekala, že se nebudeš muset jednou postavit dospělosti.
Jen ty jsi čekala, že někdo bude vždy vinen za tvoji nespokojenost a pocit, že nežiješ sebe.
Jen ty jsi čekala, že láska druhých spasí tvůj strach.
Jen ty jsi čekala, kdo bude ten, který ti nejen cestu otevře, ale nechceš na té cestě žádné překážky, žádné dokazování hodnoty.
Jen ty jsi čekala, kdo vezme tvoji odpovědnost za tvůj život, tomu ji dáš.
Jen ty jsi čekala a zůstala závislou a nespolehlivou.

Vhled

Proč?
Protože jsi našla toho, kdo může za to, že nejsi šťastná.
Je jedno, zda tě nesli v náručí a milovali. Je jedno, zda tolik chtěli, aby krásný byl tvůj den.
Ztráta je, že nevíš, že jsi to ty, kdo utíká, obviňuje a rychle se přimyká k jinému zdánlivému slunci.
Možná to někde hluboko v sobě víš. Ale abys to mohla připustit, musela bys být dospělou, v dospělosti. 
Ztráta je, milá, že jsi to nepochopila, ač jsi mohla. Nepochopila jsi, že s dospělostí neztrácíš zábavný a skvělý život,
ale nalézáš sebe. 
Bez potlesku a náruče druhých, na svých vlastních nohách v pokoře jdeš.

A co jsou nálezy?
Kdo tohle čte, každý má svůj příběh, i ty, já, i oni.  Splašení sloni běží a v tu chvíli věří, že se někde někdo o ně zase postará.
Zasaďte si v tuto chvíli do příběhu, co chcete. Pokud žijete něco podobného, vězte, že ten můj příběh nemá v tuto chvíli šťastný konec.
I když stát se může cokoliv.

A pokud jste našli viníky svých temných dnů, vraťte se k sobě.
U nás vevnitř se narodil útěk, obvinění, bolest a smutek a pak ho sejeme ven a tečou slzy.
Transformace a změna je bez útěků.

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	18.11.2018

---