Umíš poskytnout pomoc sám sobě?
Tuhle otázku jsem dostala a donutila mě k
zamyšlení. Byla v mailu a bylo to s ohledem na zdravotní obtíže. Považuji to za moc důležité, bez ohledu na věk. Takže jsem si tem reklamní email přečetla.
„
Umíme poskytnout pomoc sami sobě, když se nás zmocní panika? Když jsme ztracení, opuštění?“
Já slyším často, jak lidé už dopředu říkají
„A co když...?“ Jako bychom chtěli být
na život připraveni. Tedy neprožít nic ošklivého, tvrdého, bolestivého. Ale proč? V tomto případě je odpověď na tu otázku:
Ne, neumím. Ale proč?
VHLED
Myslím, že
nevěříme sami sobě, že si umíme pomoci.
Nevěříme, že to zvládneme.
Nechceme to ani zakoušet, co kdybychom to neuměli?
Naučili jsme se tomu vyhýbat a opravujeme svět tak, aby se takové situace objevovaly co nejméně.
Také existuje odpověď na otázku, zda umím poskytnou pomoc sám sobě:
Ano, umím.
Umím se
o sebe postarat.
Vědomě
dýchám a zastavím hlavu.
Cítím, co cítím.
Vrátím se k pramenu
vnitřní síly a radosti.
Vím, že to budu muset
projít a je na mně jak.
Všichni to potřebujeme.
Postarat se sami o sebe nebo se na chvíli
opřít o ty, které milujeme.
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 07.11.2017 |