Vědomá firma vedená srdcem

To už mám za sebou

Svaté ego esoterického lidu, co má za sebou konstelace, výcviky, festivaly, kruhy, enneagram, vegetariánství... cokoliv se dá použít.
Září stále stejné poučky: jak je všechno dobře, jak si každý tvoří svůj život atd. Ne, že by to do velké míry nebyla pravda.
SVATÉ ego hlásí, že ví víc než ostatní. Že na sebe můžu být pyšný, protože já na sobě pracuji 10 let. Lidé říkají: „Já už to nedělám.“ a „To už mám za sebou.“
Myslím, že ten svatý v nás je spokojen. Nadřadil nás nad lid nevědomý, plahočící se za penězi a slávou. Pýcha může být skryta i za pocitem, že nejsem pyšný, že už nic nepotřebuji, že už…



VHLED:
No name. Když jsem byla měsíc v USA a chodila s hrnkem kafe tam, kde všichni jezdili autem, otáčeli po mě hlavy. Byla jsem nikdo. Nikdo, bez historie, bez přátel, bez vzdělání, bez jistot. I to byla dobrá zkušenost potřebná pro ochotu pustit pocit důležitosti.
„Ty jsi úspěšná žena." řekl mi jeden vlivný muž. Uvnitř mě hlas Néééééééé o to tady nejde!  A o co jde?

Z mého pohledu jde o to, naučit se plavat s kládami v řece. Nervat to tam, kam já si myslím, že je mám dopravit. Kdybych to udělala, jistě bych byla úspěšná. Ale plavat a plynout s tím, co dostanu do rukou, co je mi dáno, přijmout to, nehodnotit to a plavat s pokorou, že plavu, že vyšlo slunce, dýchám.
To je pro mě víc.
Vědomě jsem s tím proudem, dechem, v toku nekonečnosti.
Jsem nikdo, spojené všechno.

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	15.02.2016

---