Vědomá firma vedená srdcem

Tak řekni, co vlastně chceš?

Odcházíš? Z práce, z domu, od přátel?

Říkáš jdu a tady už nebudu? Už toho prostě bylo dost. Už ani minutu?

A pak uslyšíš, věř mi, větu: „A co vlastně chceš?“
Slyšíme za tím, vždyť se máš dobře! Co ještě chceš ode mě? A od života? Máš co jíst, práci a mě! Nevím, co ještě, ty rozmazlenče, chceš?

Druhá strana, která se cítí opouštěna, se cítí zrazena, neoceněna, a tak se často mstí: „Počkej, já ti to osolím. Přijdeš o všechno, co ti mohu vzít. Znepříjemním ti to. To si odskáčeš.“
Často závidí tomu druhému odvahu udělat ten krok, jít si za svým. Odvahu nést důsledky za své rozhodnutí. Štve je svoboda toho druhého rozhodnout se, že chce žít život jinak.
 
VHLED

Slyším to, žiji to, vidím to a pořád dokola: „Dělej to, co chci já. Žij tak, aby to vyhovovalo mně. Jak je možný, že najednou už víš, že mi nechceš vyhovět? Dívej se na svět tak, jak ho vidím já.”

To, co chcete, si prosím zajistěte sami.

Pokud s někým kooperujete a on chce kooperovat, buďte přímí, otevření, féroví a řekněte, jak věci jsou. Pomozte a přijměte pomoc.
Dejte druhému šanci, aby se rozhodl sám, když chcete pomáhat a měnit. Dejte každému šanci být sám sebou a neplnit vaše očekávání.
Dejte mně šanci žít svůj vlastní život.
Tohle je přání těch, co odchází: 
„Dejte mně – každý z vás, šanci a pochopte, že pokud vám vyhovím, nedělám to proto, že musím, ale proto, že chci.
Nechte mě být, chci konečně vědět, co CHCI Já.”
 

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	29.04.2019

---