Spojení, spolupráce, partnerství
Sami se sebou, spolu, spojení, vyživeni, synergie tvoření, krása a inspirace.
Ztráta spojení je trauma. Patří sem: opuštění, odcizení, osamělost, beznaděj. To vede k závislosti.
Spojeno je všechno se vším a je víc než jasné, že vzájemná pomoc, podpora, soucítění, spojené síly vytvářejí víc, než si dovedeme představit.
A tak všichni, kteří chtějí oslabit rozdělují.
Když je parta zlobivých kluků, rozdělí je. Zvětší se vzdálenost mezi nimi, aby nemohli cítit spojení a spojit se.
V tomto případě proto, aby nepadli do hlubších děr nekalostí.
Jiní chtějí společenství oslabit. Rozdělit rodiny, party, kamarády.
Když je člověk oddělen sám od sebe, tedy nemá kontakt se svojí duší, pak méně a méně vnímá signály své duše jako jsou pocity, cítění, vnitřní energii. Pak se ztrácí i schopnost se duší vyživit.
Objevuje se prázdno, prázdnota.
Potkáte takového člověka a nikoho nepotkáte...
Takový lidé mají jen zájem o nákupy, věci, usilování o výkon a hru na to, jak jsem skvělý. Hru, protože to hra je.
Jsou to náhradní zdroje, které selhávají ve vyplnit vnitřní prázdno.
Takže musí víc běhat, víc a víc a uvnitř je popřené bolavé NIC.
Vede to k účelovým přátelstvím, schůzky s tím, kdo jim pomůže výš a používání druhých proto, aby dostali to, co je v tu chvíli uspokojí.
Tak se vytváří vlastní peklo a když ne hned, tak časem určitě přijde.
Spojení je výživa z nekonečných zdrojů lásky.
Spojení je kontakt se Zdrojem.
Spojení je otevřené srdce pro toho, kdo je vlastně já, v jiné podobě a v jiné zkušenosti.
Spojení poznáte, tak že se vám uvnitř zachvěje srdce a oči třeba zvlhnou.
I pláč je projev citu duše.
A když se umíte spojit se sebou, umíte se spojit i s druhým člověkem.
Ne za účelem, ne s podmínkou ale z hluboké vnitřní touhy tvořit spojení.
VHLED
Náhodní a účelová spojení vytváří náhodné a krátkodobé účelové vztahy. Je to pak spolupráce ve formě two singls.
Fungovat to určitě a občasně v určité úrovni může.
A někdy někoho obejmete a objeví se slzy a cítíte, že člověk potkal člověka a duše se poznaly a objaly také a dál už není nic.
Pocit v těle je vděčnost.
Nic z toho nevyplývá a k ničemu to nesměřuje...zdánlivě.
Ruce jsou spojeny, ať se děje, co se děje, srdce se chvějí i pro toho druhého a energie jde za vytvořením dalšího kroku.
Naplněné, dosycení, utvořeni společným časem žijete dál.
Tvořme Nový svět.
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 11.08.2021 |