Soucit se slabostí muže
tak to je téma jak hrom, a to z mnoha pohledů.
Nemáme soucit se slabostí mužů.
To je pro mnoho žen způsob, jak se vyrovnat se svojí situací.
" Sráči", promiňte, utíkají před problémy, vzdávají těžké situace, vyhledávají náhradní zdroje pro svoje nároky z jejich nenaplněných potřeb. Padají, hroutí se, otevírají náruče dalších žen, které podlehnou snu, že tenhle je jiný.
Od podzimu loňského roku se piplám se záchranou manželů s dětmi.
A dnes je to celé pryč.
Bývalá milenka zavolala a on říká (manažer!): „Ale ona mě volala, ona mi poslala sms.“
Mezi tím už stačil říct, té své, že ji tak miluje, že s ní chce další dítě.
Myslíte, že to jen jeden muž?
Není.
Důvod?
VHLED
Muži potažmo i ženy nemají srovnané vztahy se svými rodiči.
Muži jsou závislí na svých matkách, které nechtějí vidět slabost svých hochů, tak je dotují, podporují, drží.
Je jim 30 nebo už 40 let a v 50–60 letech řeknou mámě, že se o ni starat nebudou, že je to na ně moc.
"Jo, kdybys mi dala peníze a podporovala mě, tak to já bych ti pomohl."
A je to stejné v partnerství, když žena pracuje, podporuje, povzbuzuje oni ten život zvládnou.
Nebo taky máma nedala nic a on je chudák, který když spadne do louže nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
No a hoch, kterého otec nenaučil být mužem?
Chlapec bojící se odpovědnosti třeba předtím něž mají děti říká, že neví bude dobrým otcem a pak když se stane, že je pozdě, tak od odpovědnosti dětí odejdou.
Bez dětí to bude snažíš.
Otcova autorita je nepřekročena, není odpuštěno, zůstává dítětem uvnitř i když na venek se to se nezdá. On nosí kalhoty, je fešák…
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 03.08.2021 |