Vědomá firma vedená srdcem

Enneagram a emoční inteligence

Sladkost a bolest utrpení

Jojo, je tak sladké moci svést tu mizérii na někoho nebo na něco jiného.
Tělo přivykne chemickému koktejlu pocitů viny, oběti, slasti, utrpení a když to nemá, je jako každý závislý.
Tělo chce svoji dávku.
Hlava vymyslí příběh, proto, aby se člověk mohl cítit oprávněně nešťastný:" Ten je hajzl, ten mě chce okrást!“
Rodiče se bojí svých dětí a vzdávají se dobrých vztahů s nimi a pak trpí. Naříkají, že mají špatné děti.  
Děti sis stěžují a obviňují ze svých pocitů rodiče.
V mnoha variantách je to vidět všude.
Výsledek je, že těl dostane svoji „dávku“ mizérie, bolesti nebo úzkosti. Dostaví se pocit sevření ale i jakýsi úlevy, protože tento stav je tělo velmi dobře známý. A člověk může za to, že se cítí špatně.
 
VHLED

Každé drama či krize končí spásou anebo nutností toto drama opakovat.
Toužíme po dobrých koncích, v životě, na divadle ve filmu.
Toužíme po vítězství dobra, spásy, člověka.  
Často se druhých lidí ptáme " Jak to dopadlo?" a přejeme si happy end.
Srdce je ztraceno bez lásky a dobra.


A pak je tady utrpení.
Pokud nepřevezmeme odpovědnost za svoje stížnosti, dramata a naříkání.
Pokud obviňujeme druhé a nevezmeme odpovědnost za svoje myšlenky, emoce.
Pokud nepřevezmeme odpovědnost za příběh o realitě, který každý sám sobě vypráví.  
Pak nám informační pole nám této energie bude posílat opakovaně zpět to stejné.  A my snad pochopíme příčinu a následek.


Je to návyk, jako si dát ráno kávu.
Je místo kávy je to „dávka“ křivdy, zklamání, zlosti a všeho možného.  
Zítra ji bude chtít tělo zase.
Anebo NE.
Důvěřuji v proces a důvěra mě vede ke klidu a lásce.
 
Autor:Eva Velechovská
Médium:Facebook
Datum:23.04.2020