Vědomá firma vedená srdcem

Pauza

To není konec, to je jenom krátký oddych, a přesto od momentu klidu, ticha a prázdnoty, tak zoufale utíkáme.

Tím útěkem měníme svůj osud.
Je to jako cesta, která je před námi. Stačí na té cestě jen neminout most na druhou stranu.  
Když most nemineme a přejdeme na druhou stranu zažijeme, něco jiného. Zjistíme, že žít se dá i jinak. Protože jsme jinak.

Co místo toho dělá spousta lidí?
Nedovolíme si vnímat svoji prázdnotu, která je před posunem ve vědomí.
Abychom prázdnotu vyplnily pustíme rádio, někomu voláme.
Neumíme se odolat leknutí, že není a nebude nic. Nereagovat aktivitou a být.

Pocity prázdnoty, které vstupují do života člověka mu mohou nahnat strach.
Reakce na tento strach je aktivita, něco dělat, hýbat se, malovat, něco…
Tento aktivní moment ale vychází z místa strachu a úzkosti. Nespadnout do prázdnoty znamená nějak se hýbat a utéct tomu. Panika a úzkost, zrychlená činnost, rychleji a nešťourat se v tom.

Jiný způsob, jak se pauze a možnosti potkat prázdnotu vyhnout, je znecitlivění.
Alkoholici jsou představiteli tohoto útěku. Znecitlivět, nebýt přítomen realitě. Určitě můžeme jmenovat další drogy, cukr atd..


VHLED

Prázdnota a vnitřní procesy jsou cestou, kterou jdeme k spojení a znovunalezení sebe.
Zkusme zastavit vnitřní komentáře mysli a ve chvíli, kdy je ona pauza, jen dýchejme.
Jen 20 sekund, jen 30 sekund, minutu dýchejme a nic.
V tichu, které je prázdné a plné najdeme klid a to, co chceme my a ne, to, co bychom měli. Ukončeme vyprávění starého příběhu o sobě.
Není pravdivý je iluzorní variantou a počkejme na svoje pauzy...

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	15.04.2020

---