Vědomá firma vedená srdcem
Enneagram a emoční inteligence
Nemáte, i když už dávno máte
Povětšinou v životě zažijeme období, že nemáme. Nemáme peníze, nábytek, nemáme lásku, hodnotu. Prostě nemáme. Život je neustále se vyvíjejícía reagující proces. Kniha Alchymista od Coelha mě poučila, že když za dobrou službu řeknu není zač, tak shazuji svoje vlastní úsilí. Investovala jsem úsilí, takže je zač. Pokud jsme pomohli, investovali, podpořili, je zač.
Tolik si nezasloužím, to je taky pitomá ustálená věta. Pokud někdo něco dává, je to jeho volba a ocenění práce a úsilí toho druhého. Je to na něm. Na nás je, zda to přijmeme.
Život nás slyší, myšlenkami a postoji si přitahujeme a zhmotňujeme realitu.
VHLED
Jsou lidi, kteří zažili v dětství chudobu a nedostatek lásky, je to smutná realita. Dneska už jsou hmotně zajištěni. Jsou dospělí, vydělávají, ale jejich nedostatek z minulosti žije s nimi. Šetří, omezují se, kontrolují, odmítají, vymlouvají se, dožadují se, očekávají jistoty. Minulá zkušenost vytváří vnitřní nejistotu a aktivuje trauma.
Paniku z nedostatku vysvětlují slovy: „Já vím, že se mi nic neděje.“
Ze života je kolébající se paluba lodi, tma v černém lese, horor, který hororem je a není.
Odcházím ze stání s takovými lidmi se slovy: „Zvaž, jestli jen proto, že jsi neměl, musíš žít tenhle horor, když víš, že už dávno žiješ v dostatku. A pokud ti to samotnému nejde zvládnout, je to ok. Překroč svoji pýchu ‚Já to zvládám sám.‘ a najdi si pomoc." Někdy to tak je.
| Autor: | Eva Velechovská |
|---|---|
| Médium: | |
| Datum: | 03.11.2017 |