Kdo jsem pro druhé lidi
Na některých seminářích nechávám účastníky, aby si nakreslili svůj erb. Do jednoho z políček na erbu mají nakreslit
– jak mě vidí druzí. Přesnější je –
jak si myslím, že mě vidí druzí lidé.
Zkusme si položit podobnou, a přece jinou otázku.
Kdo jsem pro druhé lidi?
VHLED
Dobrodruh, pomocník, herec, kotva, skála, otazník, prázdná televize, pes uvázaný u boudy, prázdná lahev od piva, klíč?
Kdysi na semináři kreslily děti svoje rodiče. Kdo jsem pro svoje děti?
Co kreslily? Krásné ptáčky, kočičky, lvy, opice, kytičky, ruce. Ale taky zmiji, lamu, pavouka, prázdnou lahev.
Nemusím vám psát, jak se cítili rodiče, když děti bezelstně vytáhly svoje obrázky.
Zvažte, jestli stojí za námahu rozhlédnout se a odpovědět si na otázku: „Kdo pro vás jsem?"
Taky potřebujeme k těmto krokům odvahu připustit si, že…
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 05.01.2018 |