Vědomá firma vedená srdcem

Je to relativní

Včera jsem se dívala na pár minut pořadu Víkend. Byl tam dokument o rodině, která má malou loď, a na té lodi se s nimi plaví jejich dcera, která už takto ujela 24 tisíc kilometrů. Na lodi s nimi je téměř od miminka až po předškoláka. Ptali se jich na pobyt dítěte na palubě, na nebezpečnost, na plavbu Antarktidou. Rodiče odpověděli, že s trochou selského rozumu se to dá bez problémů zvládnout. Závěr byl, že si troufnou mít na lodi i další miminko.
Včera jsem se vrátila z rekreace ve Španělsku. Byly jsme s dcerou a její dcerou, která je kojené miminko. Pro mnoho lidí to prostě bylo neakceptovatelné. Komentovali to takovými výroky: „To dítě si to neužije.“ a „To máte odvahu, vzít dítě do těch mezinárodních bacilů.“ atd. Všechny si určitě nepamatuji.
V loni jsem byla na tom stejném místě s mamkou. A zase to bylo špatně - co já jsem si vyslechla: „Starý člověk už potřebuje pohodlí. Co vás to napadlo, táhnout ji takovou dálku" atd...

VHLED

Všechno v životě je relativní. Pro mnoho lidí je jen to, co dělají oni a všichni dobré a v pořádku. „Žij tak, jak žijí všichni, jako my, podívej se." Poučují nás a strkají do řady. Komentáře mají sloužit k tomu, abychom se napravili a nevyčuhovali z řady.
Zbytek toho, co pak vidíte v jídelně a kolem sebe a zažijete, nechci posuzovat a ani komentovat. 
Jen vím, že já se svojí rodinou budu vždy řadě lidí vybočovat z jejich systému a nevejdu se do řady pravidel, slušného vychování mělo by se a to se nedělá.
Nemám odvahu jet po moři v malé plachetnici a je to můj limit. Nemám odvahu na některé věci, které bych ráda, anebo mám pocit, že už na to nemám a je to můj limit. 
První zákon života je žít a neuřezat si vlastní větev pod zadkem. I to je však relativní.

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	13.06.2018

---