Jdi dál
Jdi dál, i když už nemůžeš, nejde to a nechce se ti.
Na chvíli se
zastav, zhluboka se nadechni a vnímej, jak ti životadárný dech přináší sílu a
chuť žít ještě jednou.
Podívej se dovnitř, v místě nádechu je pramen radosti, napij se. Všechno pusť z hlavy, vnímej tělo, dech a sílu, která se ti vrací.
VHLED:
Napij se, něco pojez, protáhni tělo, podívej se z okna a uvidíš probouzející se jaro. Překrásné jaro. Jak se cítíš? Ve vnitřním prostoru jsi sám sebou.
Nemusíš, ale můžeš.
Že spadneš? Zase vstaneš.
Zklameš sám sebe? Naučíš se přijmout a respektovat sám sebe.
Zlobíš se na sebe, že nic nevychází, že to nedokážeš? Už víš, že když řekneš nejde to, tak to prostě nejde.
Zkus místo toho říct:
„Mně to v tuhle chvíli jde, ale jen málo.“ Tyhle slova v sobě nesou poselství toho, že se to naučíš, že je to možné.
V současné době se věci dějí. A dějí se rychle, někomu drsně, najednou, neočekávaně. Lidé jsou vykolejení a bezradní.
Já se držím tohohle pravidla:
Jak sníte slona? Po kouscích.
Přináší to pocit, že můžu jít dál.
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 25.04.2016 |