Člověk je víc než čas
Upřímně? Je to tak těžké, když je čas zdroj pro naši naději na úspěch.
Jsou to všechny věty a myšlenky jako:
„Stihneme to.“; „
V tom čase to dáme.“; „
Je na to málo času, ale s tím nic neuděláme.“
Nutí nás to zůstat, protože
čas je naděje, že neselžeme.
Naděje, že
dostojíme svým závazkům. Když je zdroj tedy čas, je naděje. Druhým zdrojem je
naše energie, které ubývá s rostoucím napětím, nemožností si odpočinout, zregenerovat.
Každý den máme
86 400 sekund. Je to naše bohatství, zdánlivá hodnota i masakr.
To, co děláme, je důležitější než to, kdo jsme.
Co jsme to polkli za pilulku? Jaké očkování jsme dostali, že prodáme sami sebe, a to téměř všichni, za to, abychom měli.
Honba za slávou: úspěch, pozice, peníze, hodnota v sociálním žebříčku.
VHLED
O co všechno musíme přijít, abychom hluboko
prožili fakt, že
hodnota nás samých je větší než hodnota zdroje pro činnost. Proč je naše hodnota větší? Páč je jedno, co děláme. Důležité je, co cítíme a kdo v tom okamžiku jsme.
Co cítíme pod kuratelou otroctví úspěchu a kariéry?
Jsme šťastní? A můžeme na otázku:
„Kdo jsem?“ odpovědět, že svobodný člověk?
Protože naše hodnota je něco, co se, na rozdíl od času, neměří a nepočítá. Je to hodnota lidské bytosti.
Čas nám jen měří dobu, kdy máme šanci to zjistit a uvědomit si ten fakt. Prý všichni pochopíme, byť několik sekund před přítomností konce. Tak co?
Já jsem víc než čas?
Autor: | Eva Velechovská |
Médium: | Facebook |
---|
Datum: | 28.02.2019 |